Stíny slavných - Muž, který neuměl či nechtěl pochopit
Redakce Konoptika pokračuje i v tomto vydání seriálem Stíny slavných, jenž se navrací k osudům osob, kterým konopí příliš nevonělo. Nebyla to ale jejich jediná chyba. Jejich cesta, zpočátku do hlubin ostudy, dnes do hlubin zapomnění, byla dlážděna mnohými přešlapy. Naše redakce totiž jen tak lehce nezapomíná. Příběh Pavla Severy může být úsměvným, ale také těžko pochopitelným příběhem, kterému dominují nadutost a nepochopení podstaty.
-
doporučte známému
PDF
-
Osud Pavla Severy je smutným důkazem o angažmá zastřené mysli v nejvyšších patrech české politiky. Je v podstatě záhadou, čím si dnes pouze řadový člen politické strany TOP 09 zasloužil onu dlouholetou přízeň osudu. S větší než malou dávkou objektivity můžeme říci, že spíše škodil, než by přinesl cokoliv dobrého. Obrázek si ostatně můžete udělat sami. Vystudovaný magistr se narodil v roce 1965 v Litomyšli. Po ukončení základní školy nastoupil na Střední průmyslovou školu stavební ve Vysokém Mýtě. Tehdy jej živil sen, že se stane projektantem silničních staveb. Po složení maturitní zkoušky nastoupil v roce 1984 do investičního oddělení strojírenského podniku Sigma Česká Třebová, kde po návratu ze základní vojenské služby v roce 1987 pokračoval na pozici stavbyvedoucího. Po listopadu 1989 Severa na nic nečeká a divoká 90. léta zahajuje jako podnikatel. Společně se Zdeňkem Sedlákem zakládá společnost G.H.P. a následně se také stává jedním ze čtyř komplementářů komanditní stavební společnosti Stavopres. Svoji dlouholetou politickou kariéru zahajuje v roce 1992, kdy je jako nestraník na kandidátní listině KDU-ČSL zvolen poslancem České národní rady, později do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Lidovecký odborník
Jeho nezávislost však nemá dlouhého trvání a po pár měsících se stává členem KDU-ČSL. S podporou tehdy silné strany je následně jmenován členem branně bezpečnostního výboru. V této době si již zakládá na profilu odborníka na bezpečnostní problematiku, jemuž však není lhostejný osud jeho rodiště. V roce 1994 je zvolen zastupitelem města Litomyšl, přičemž jako člen rady města setrvává až do roku 1998. Ostatně druhá polovina 90. let je pro Severu úspěšným obdobím. V červnu roku 1996 je znovu zvolen do Poslanecké sněmovny a stejně jako při jeho prvním mandátu zařazen do výboru pro obranu a bezpečnost. Přesně o dva roky později je v předčasných volbách opět voliči vybrán do sněmovny, a jak už bývá zvykem, neuniká mu ani místo ve výboru pro obranu a bezpečnost, jehož se stává místopředsedou. Veřejnost jej v této době zná již jako odborníka na témata spojená s armádou a policií. Čím dál známější je také jeho obrázek coby vyhraněného zastánce protidrogové represe. „Poslance Severu asi není třeba představovat. Je to populista s fašizujícími tendencemi, který je pro vlastní kariéru schopen čehokoli. Již před několika lety dospěl k názoru, že bude dobré svoji politickou kariéru postavit na diskriminaci menšin, protože něčemu takovému lůza vždycky tleskala. Jako vhodný terč se mu ukázali mimo jiné i konzumenti nealkoholových drog. Svůj postoj založil na tezi, že každý, kdo spořádaně nepije alkohol, je asociál a špína a je třeba ho zavřít, až zčerná. Byl jedním z těch, kteří vytvořili postavu dealera stojícího před školou a nutícího drogy našim dětem,“ popisují dřívějšího zákonodárce členové iniciativy Joint pro Severu.
Zdánlivá tolerance
Příliš silná slova, říkáte si? Severa byl na konci 90. let iniciátorem tzv. protidrogového zákona a velkým kamarádem minulého hrdiny našeho seriálu Jiřího Vacka. V roce 1999 prosadil zákon, který do české legislativy zavedl trestnost držení drog pro osobní potřebu v nešťastném a nic neřešícím množství „větším než malém“. Nesmyslnost tohoto legislativního ustanovení podtrhuje fakt, že tento zákon počítal se stejnými tresty za držení (pěstování) marihuany jako za držení a výrobu tvrdých, tedy návykových drog. Důvod? Severa se svým týmem podcenil potřebu rozdělit nelegální drogy na měkké či relaxační a tzv. tvrdé, tedy drogy, které při méně opatrném zacházení způsobují fyzickou i psychickou závislost. Za hlavní legislativní problém tehdy nového zákona je tak možné považovat jeho naprosto neúměrné zobecňování. Nejenže nerozlišoval různě nebezpečné drogy, ale hlavně nerozlišoval jejich prodejce od jejich konzumentů. Kriminalizoval každého, u koho byla nalezena jakákoliv droga, v jakémkoliv množství a jakékoliv situaci. Politici, kteří tento návrh podpořili, ve své většině podlehli tomu, že otázka drog se v české společnosti stala především otázkou politickou, často na úkor věcné a fakty podložené debaty, a politici se tak snadno snažili získat laciné politické body. Jedním z jejich hlavních argumentů tehdy bylo, že Česká republika musí přijmout novelu, která učiní držení drog pro vlastní potřebu trestným, protože nás k tomu zavazují mezinárodní smlouvy OSN či nutnost sladění našich zákonů s Evropskou unií. „Považuji za zoufalé, že se u nás zlehčuje problém drog tím, že se říká, že některé škodí a některé méně. Měli bychom naopak říci mladým lidem, že drogy jsou špatné. Někdo je zkusí a stane se závislým. Pak na něj všichni budeme platit, aby se mohl léčit. Neměli bychom to brát jako normální fakt, se kterým se máme smířit. Navíc nás drogy neohrožují jenom užíváním, ale také například tím, že mohu přecházet na zelenou a řidič pod vlivem drogy si nemusí všimnout, že by měl zastavit na červenou. A i kdybych byl k drogám tolerantní, tak toto už mě zajímá. To už je i můj problém. Ačkoli drogám neholduji, jsem jimi ohrožen,“ vyznal se v jednom z rozhovorů Pavel Severa.
Šikana nesystémového řešení
V důsledku snahy KDU-ČSL v čele se Severou o prosazení protidrogového zákona byli odsouzeni mladí lidé do vězení jen za to, že si vypěstovali několik sazenic marihuany a vykouřili ji se svými sice mladými, ale podle zákona dospělými vrstevníky. „Vážený pane prezidente, obracíme se na Vás s žádostí o udělení milosti M. Berkovi, odsouzenému na osm měsíců nepodmíněného vězení za vypěstování několika rostlin konopí a jejich následnou konzumaci ve společnosti několika kamarádů… Domníváme se, že zákon postihující pěstování a konzumaci konopí pro vlastní spotřebu dospělými lidmi je nesmyslný a jeho dopad kontraproduktivní, neboť jen snižuje úctu především mladé generace k právu ve všeobecném smyslu slova. I přes veškeré snahy zákonodárců je totiž nezvratným faktem to, že velká část dnešních mladých lidí již přijala konzumaci konopí za nedílnou součást svého životního stylu a jakákoliv represe v tomto ohledu jen posiluje jejich nedůvěru k současné politické garnituře a přispívá k rozšiřování propasti mezi generacemi,“ píše v petici za svobodu odsouzeného 23letého mladíka Bushka Bryndová.
Bývalý prezident Václav Havel téměř ve všech těchto případech uděloval odsouzeným milost. Zastánce však tyto následné kroky nechaly chladnými a jako hlavní argument pro přijetí zákona považovali fakt, že policie v něm získá nástroj, který jí umožní efektivněji stíhat dealery s tvrdými drogami. Médii pak proběhla prohlášení příslušníků represivních složek, kteří slibovali, že policie nebude utrácet peníze daňových poplatníků za stíhání drobných pěstitelů marihuany, ale bude se věnovat pronásledování dealerů a výrobců tvrdých drog. Opak byl však pravdou. Proto novinář Jiří X. Doležal založil v červenci roku 2000 webové stránky www.koukat.cz, které mimo jiné plnily roli hlídacího psa případů zneužívání zmíněného protidrogového zákona proti lidem, kteří marihuanu pouze konzumují, ale neprodávají. Později toto poslání převzal tehdy ustavený „konopný ombudsman“, který automaticky žádal o milost pro osoby trestané kvůli držení a pěstování marihuany pro osobní potřebu.
Spokojený to tulák
I počátek třetího tisíciletí nasvědčoval tomu, že je Severa dítětem štěstěny. Bral poslanecký plat, byl členem komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, dále komise pro vězeňství, komise pro kontrolu odposlechů a operativní techniky a dalších. K tomu stále zůstává opojen svým tvrdošíjným náhledem na drogovou problematiku. „Víte, co je, pane doktore, nejhorší a co je podle mě zničující pro tuto zemi? Když tady lidé jako vy a vám podobní oborníci, kteří se specializují třeba na část problému, kterému rozumí, vytvářejí přátelské prostředí vůči drogám. A pak ti lidé, pak ti mladí lidé se chovají tak, jak se chovali lidé v 60. až 80. letech v Americe, kdy mírný přístup k problémům drog dle velké masáže médií, která říkala, že drogy nejsou tak nebezpečné, tak tehdy se zvýšily všechny trestné činy ve Spojených státech, pětinásobně se zvýšila konzumace lehkých drog, zvýšil se počet trestných činů, násilných a jakýchkoliv,“ hájil Severa svůj pohled před uznávaným odborníkem Ivanem Doudou v roce 2001 v diskuzním pořadu Partie.
Že je však život politika nevyzpytatelný, se Severa přesvědčil v roce 2002, kdy ve volbách ztratil svůj poslanecký mandát. Mohl se však spolehnout na přátelské vazby na ministerstvu obrany a ještě v témže roce je jmenován náměstkem obrany pro vyzbrojování. Za necelý rok tu svoji činnost ukončuje a opět zastává funkci poslance, kterou získal coby náhradník. Bez problémů se do sněmovny naopak dostává po volbách v roce 2006. Byť již byly dlouhou dobu známy dopady „Severova zákona“. Jediným viditelným výsledkem této novely bylo zvýšení zisků mafie, neboť ceny drog stouply, aniž by poklesla jejich spotřeba. Zvýšil se však výskyt žloutenky typu B a C mezi závislými narkomany, kteří se začali bát chodit do protidrogových poraden.
Svoji pověst se Severa snaží zlepšit coby nekompromisní arbitr v případě nejtěžších trestných činů. V roce 2005 předložil v Poslanecké sněmovně návrh nového trestního zákoníku, který měl zásadním způsobem zpřísnit tresty za násilné trestné činy. Pachatelům by při opakovaném spáchání závažného násilného trestného činu automaticky hrozil trest doživotí. Jako lidumil se naopak projevuje v případě kritiky svého někdejšího předsedy Jiřího Čunka, kterého častuje za výroky o Romech a nevyjasněnou korupční kauzu. V roce 2007 dává rezignací na post místopředsedy najevo nespokojenost s vedením strany a se setrváním Jiřího Čunka ve vládě.
Zhulíš se, zemřeš
Jeho nespokojenost se směřováním KDU-ČSL vrcholí v roce 2009, kdy ze strany vystupuje a stává se členem TOP 09. Toto politické uskupení však posiluje coby vyhaslá hvězda, která byla v posledních letech své politické kariéry kritizována mimo jiné za pasivní vedení komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a potrestána pokutou ve výši 25 tisíc korun za únik přísně utajované tzv. Kubiceho zprávy. Výčet „zásluh“ Severy by byl ještě delší a těžko se věří tomu, že tak dlouho trvalo, než se tento politik odporoučel z nejvyšších pater. Na podzim roku 2009 figuroval Severa jako lídr kandidátní listiny pro parlamentní volby strany TOP 09 v Pardubickém kraji, ale kvůli preferenčním hlasům, které získali jeho spolustraníci, se do sněmovny nedostal. Velmi záhy nám tak z očí zmizel člověk, který zvláště proslul výrokem, že „i po konopí může člověk zemřít“, a proto „není možné dělit drogy na měkké a tvrdé“.
Přidejte si Konoptikum na
Přidejte si Konoptikum na
-
-
-
partneři
